Rychle a zběsile boří očekávání
Nakonec třetí nejlepší globální otvírák celé série a překvapivý úspěch v Číně. Co to znamená pro letošní léto a souboj Hollywoodu s Asií?
Předem bych chtěl říct, že se platící čtenáři nemusí bát, že by se tyhle pondělní posty proměnily jen v prodlouženou soupisku víkendových tržeb. Ještě jednou mi to ale musíte prominout, protože Rychle a zběsile je fascinující příběh tržební horské dráhy, staromilské IP, a především na něm můžeme krásně ilustrovat to, co Hollywood letos nejvíc pálí - rapidně se měnící vztah Číny k americkým filmům. Dřív měli všichni producenti v rozvaze tři kolonky. Tržby z USA (resp. Severní Ameriky a Kanady), tržby ze zahraničí a… tržby z Číny. Ano, druhá největší filmová ekonomika (mnozí už by se hádali, že první, ale definitivní závod nás teprve čeká) byla pro hollywoodské blockbustery zásadní položkou. Proč už to úplně neplatí, jaká byla historie námluv z obou stran, a proč to všechno bylo trochu divadýlko? O tom si dneska povíme, ale uvést to samozřejmě musíme “krátkým” rozborem tržeb desátého Rychle a zběsile.
Mám tuhle sérii osobně rád, i přes zaškobrnutí v devátém díle, kdy se do “rodiny” zábavně ignorující fyzikální zákony přimíchalo až příliš mnoho “příbuzných”, protože od pátého do osmého, a teď k nim mohu po zhlédnutí přidat i díl desátý, se tu za obrovské peníze produkoval prvotřídní akční výplach. Ano, scenáristicky i herecky to bylo na pováženou, ale takové to poctivé akční řemeslo, drželo krok s Tomem Cruisem i Keanu Reevesem v jejich oslavovaných sériích, přičemž Rychle a zběsile bylo za své utržení ze řetězu spíš vysmívané. Za mě je to částečně úmysl, kdy zruční režiséři podkopávají ego Vina Diesela, držícího z pozice producenta sérii pevně za pačesy a snažícího se psát další a další kapitoly svého velkého příběhu, aniž by tušil, že všichni na to do kina chodíme kvůli hláškám, explozím a dementním zvratům (nechci spoilerovat, ale v posledním půl tuctu filmů se až podezřele množí polepšení záporáci… natolik, že už ani bookmakeři nevypisují kurzy).
Desítka stála neuvěřitelných 340 milionů dolarů a dalších 100 milionů se utratilo na marketingu. Peníze jsou na filmu částečně vidět. Ano, je tu řada průměrných CGI triků, v nichž auta vypadají jako modýlky z Gran Turisma, ale na druhou stranu je většina filmu natočená v lokacích (např. v Římě), auta opravdu někdo postavil a jsou pojízdná a rozsáhlý ansámbl, sestávající z řady marvelovských a DC hvězd, vyluxoval na honorářích devíticifernou sumu. Podobný luxus si dnes dovolí už jen bondovky a sem tam Ethan Hunt, a kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že Rychle a zběsile budou jednou megablockbuster a dost možná nejdražší čistokrevné akční “béčko”, tak se mu hlasitě vysměju. Ale tady jsme, s účtenkou na 440 milionů dolarů, což v řeči hollywoodských čísel znamená, že film se do černých čísel dostane někde pod hranicí jedné miliardy.
Keep reading with a 7-day free trial
Subscribe to Hollywood 101 to keep reading this post and get 7 days of free access to the full post archives.