Říše vycházejících hitů
V amerických kinech řádí Godzilla a Miyazaki. Je to pouze aktuálním nedostatkem domácích blockbusterů, nebo jsme svědky něčeho většího?
Komu nevadí číst u filmů titulky, ten na něco podobného čekal celé dekády. A zároveň se třásl, aby náhodou Hollywood nesplnil některou ze svých výstrah, kdy se snažil cokoliv, co prošlo mezikulturním sítem a zachytilo drápky v americkém podhoubí, koupit a zadaptovat do celovečerní hrané verze.
O uplynulém víkendu však v amerických kinech neskórovaly podivné hrané adaptace legendárních klasik jako Ninja Scroll, Akira, nebo Neon Genesis Evangelion (u všech byla hraná verze jeden čas doslova na spadnutí). Na prvním místě se objevil nejnovější, z krátkého důchodu se navrátivší Miyazaki, a nakonec na bronzové místo byla odsunuta minule zlatá Godzilla Minus One. Obojí echt japonské produkce, pořízené “za babku”, s typicky východním viděním světa i žebříčkem hodnot. Ještě před deseti (možná), dvaceti (určitě) v kinech zcela neprodejné zboží, tentokrát ovšem chválení premianti. Co to?
Bylo by snadné to odbýt tím, že Hollywood kvůli důsledkům stávek konec roku vypouští a japonští distributoři jen chytře využili situace. Jenže to není poprvé, co se na první místo americké boxoffice dostal japonský snímek. Jde o vyvrcholení deset let trvajících trendů a dorůstající ovoce, jehož semínka do tamní půdy zaseli Japonci už v osmdesátých letech. Všichni teď za aktuální výsledky japonské Godzilly v kinech chválí Netflix, že prý naučil Američany koukat na anime s titulky. Není sporu, že globální streamovací gigant už od roku 2016 notně brnká na japonskou vlnu a posílá ji daleko mimo její domácí trh. Jednak proto, že je to pro něj výhodné, jednak proto, že mezi mladými má anime na růžích ustláno. Fenomenální úspěch One Piece je však pouhou špičkou ledovce, který se pod hladinou houpal dávno před programovým majstrštykem největšího hráče na poli streamingu. Pojďme tedy zpátky na začátek.
Kde ten začátek vlastně je? První anime vypuštěnou do amerického prostoru byl Magic Boy v roce 1961, ale byl to až Astro Boy, televizní animovaný seriál, který o dva roky později americké diváky na japonskou animaci namlsal. Zprvu velmi populární, nemilosrdně domestikovaný (producenti některé epizody přejmenovali, jiné vůbec neuvedli) titul, který vzbuzoval u autorů originálu nevoli, po pár letech však také rychle doznívající kometa. Astro Boy byl totiž černobílý a americké publikum v půlce šedesátek ve velkém začalo přecházet na barevnou tvorbu. Navíc byl seriál pro běžné konzumenty amerických raníčků trochu moc temný a brutální, kulturní rozdíly se tu přeci jenom projevily. V Japonsku v dobách největší slávy na Astro Boye koukalo 40 % majitelů televizních přijímačů. A v Americe našel dost fanoušků mezi dětmi, z nichž o dvacet let později vyrostli zruční animátoři.
Keep reading with a 7-day free trial
Subscribe to Hollywood 101 to keep reading this post and get 7 days of free access to the full post archives.