Příběhy hollywoodských čísel
Příběhy hollywoodských čísel
Máte pocit, že současné filmové produkci nerozumíte? Netušíte, pro koho se vlastně všechny ty blockbustery točí? Pojďte se mnou do zákulisí byznysových rozhodnutí a žebříčků návštěvnosti.
Jmenuji se Václav Rybář a o filmech píšu už skoro čtvrt století. Už jako malého kluka mě fascinovala síla vizuálních příběhů, ale i magie, s níž všechny ty pohyblivé obrázky vznikají. Neuvěřitelné řemeslo, co dává život krásným filmovým pohádkám. Rychle mi došlo, že všechny ty šikovné lidi je také potřeba zaplatit, a tak jsem se ve své práci hodně věnoval i finanční stránce kinematografie, mluvíme tu přece o šouBYZNYSu.
Mytický souboj tvůrčích vizionářů a cifršpionů je napínavým příběhem sám od sebe, ale na stříbrném plátně ho vidíte málokdy. Hollywood si své účty úzkostlivě hlídá a snaží se kontrolovat svou image věčného vítěze. Zvlášť v době internetu si však snadno poskládáte střípky informací, jež vedou k překvapivým zjištěním a souvislostem. Přihlašte se k mému newsletteru a buďte svědky detektivní práce, v níž se dopátráte toho, proč se točí to a ne tamto, proč ten dostal zaplaceno tolik a tamten sotva půlku, případně kam mizí miliardy na streamovacích sítích a kdy, sakra, konečně potvrdí novou sezónu vašeho oblíbeného seriálu.
Money talks, jak se v byznysu rádo říká. Filmy samozřejmě nelze degradovat na řeč peněz a čísel, rozhodně tu neplatí, že kdo vydělal víc, ten si nárokuje vyšší kvality nebo důležitost. Žebříčky návštěvnosti však nejsou jen na okrasu. Ekonomika továrny na sny může být průměrnému divákovi ukradená, ale je nad slunce jasné, že finanční výsledky ovlivňují, co se točí a točit bude.
1. Newslettery znala už moje babička!
Jako člověku, co se na internetu vyskytuje od konce devadesátých let, mi ironie s comebackem newsletterů není cizí, ale tenhle formát je vlastně pro pravidelný report o hollywoodském byznysu ideální. Krátké odstavce a postřehy, koláčové grafy, rychlé žebříčky, zkrátka každotýdenní svodka toho nejdůležitějšího, doplněná o krátké komentáře. O tom by měl Hollywood 101 být a vy můžete být u toho.
Možná mě znáte z www.moviezone.cz, Týdeníku EURO, nejrůznějších podcastů, nebo jste si koupili některou z mých knih (o zákulisí Hollywoodu nejlépe vypráví loňská Továrna na sny). Tam všude jsem aktivní a nárazově píšu o filmech ze všech různých úhlů. Je to moje vášeň už od roku 1999, ale poptávka po systematickém reportu z byznysového zákulisí Hollywoodu, nad rámec reportů návštěvnosti amerických kin, je poměrně mizivá. Proto se zkouším vydat stejnou cestou jako řada amerických analytiků, doufajíc, že i v Česku se najde dost lidí, co chtějí o filmové ekonomice vědět víc. A protože dostat k lidem názor mimo zavedené platformy je stále těžší, zkouším se probojovat přímo do vaší e-mailové schránky.
2. Čudlík, co nejde vypnout
Vznik newsletteru samozřejmě neznamená, že bych dál nešířil svá moudra na zmíněných webech, ale formát newsletteru - pravidelné všehochuti s vypíchnutím toho nejdůležitějšího, co můžete absorbovat během pauzy na kafe - je příliš specifický, než aby se hodil kamkoliv. A já mám v hlavě čudlík, co nejde vypnout a neustále mě nutí tvořit. Ať už jde o videa, podcasty, nebo texty. Mocný čudlík mi teď velí psát víc o tomhle, protože kolem sebe vidím příliš fanoušků, co jen čekají na to, co se objeví za zprávy o nových filmech, aniž by řešili souvislosti a motivace bossů, kteří o všem rozhodují. Ano, psaní o byznysu může být suché a plné nicneříkajících čísel, ale věřím, že dokážu své čtenáře přesvědčit o tom, že to jde i jinak.
3. Není to jenom úprk z Twitteru?
Uznávám, že moje plány o renesanci českého psaní o filmovém byznysu byly trochu jiné a především načasované na začátek roku 2023, ale současná nestabilita Twitteru, jediné sociální sítě, na níž jsem aktivní a publikuji tam své podoteky o filmech, mě donutila si založit tenhle Substack. Nejde o pouhý rozmar, protože vše co najdete v newsletterech, si stejně každý týden píšu do notýsků, namlouvám do audiopoznámek v telefonu, nebo šeptám do ucha komukoliv, kdo se nachází v bezprostřední blízkosti. Hodit to jednou týdně na papír a utřídit si myšlenky je vlastně jakási forma terapie. A vy můžete být u toho. Nikdy jsem nebyl odborník na sales pitch, ale co může být v dnešní době zenovějšího, než si přečíst o tom, jak přichází o peníze někdo jiný než vy?