Pixar: Vzestup a pád animovaného obra
Mezi živly si připisuje nejhorší start v historii cenami i rekordy ověnčeného studia. Kudy vede cesta zpátky k miliardám, aniž by se brand propadnul do smrtící spirály sequelů bez chuti a zápachu?
Dnešní volba tématu je nabíledni, i když bychom klidně mohli mluvit o Flashovi, nebo něčem nadčasovějším (co jsem měl připravené už dva týdny). O Pixaru se však bude mluvit hodně a možná hlasitěji než o úpadku šarlatového běžce, protože ten tak či onak jen potvrzuje úpadek DCEU a konec jedné velké kapitoly, kterou James Gunn stihnul škrtnout dlouhé měsíce před premiérou. Ve Warnerech se tak nemohou divit, že na jejich “zbytečný” film vlastně nikdo nepřišel. Očekávejte, že se do několika týdnů dozvíme casting nového Supermana a na filmu se začne pracovat hned jak… jak skončí jedna nebo dvě stávky. Vše zatím naznačuje, že se v hlavní roli objeví relativně neznámé jméno, což žánrem unavené publikum asi těžko zvedne ze židle. Věru bych nechtěl momentálně být na místě pánů Gunna, ale ani Feigeho. To je však na jinou story, o které si víc povíme ve středu.
Propadák pixarovského Mezi živly byl dalším Damoklovým mečem, který hrozil zkazit doposud plus mínus idylické hollywoodské léto, kdy řada nepříliš očekáváných blockbusterů (a že je jich letos v tom kalendáři opravdu moc) otvírala za víc, než se čekalo. Pixar však letargický tracking čtyřiceti a později dokonce pětatřiceti milionů dolarů zvládnul podlézt a po solidní trailerové kampani i krásných hodnoceních z Rotten Tomatoes (90 %) či CinemaScore (A) otevřel za 29,5 milionu dolarů. To je o deset milionů méně než doposud nejhorší otvírák Frčíme (vzpomínáte si ještě na ten film?), který by navíc při započtení aktuální inflace vycházel spíš na 45-46 milionů. Zapomeňte na slábnoucí Marvel, kde je to navíc s úvozovkami, protože třetí Strážci galaxie se zuby nehty dohrabou k 850 milionům celosvětově, Pixar je momentálně největším klackem v disneyovském soukolí.
Neúnavný generátor Oscarů a miliardových tržeb se ke zmíněné hranici 850 milionů, pokud nepočítáme sequely osvědčených značek, podíval naposledy s V hlavě (858 milionů celosvětově), kterému se Mezi živly trochu navenek podobá. Někde po cestě však studio přišlo o své zlaté ručičky a zkázu dokonal loňský Rakeťák, u kterého vlastně nikdo netušil proč a pro koho vzniká. Nerad bych se tu pouštěl příliš daleko do historie, místo toho chci doporučit báječnou knihu Davida A. Price jménem The Pixar Touch. Je to fascinující čtení od začátku do konce, které MUSÍ někdo adaptovat do minisérie, protože ten věčný boj s Disneym, kdy se parta geniálních matematiků a zneuznaných animátorů snaží posunout žánr navzdory dusivému objetí studiového giganta, je fantastická story.
Zvlášť když ji čtete v době, kdy je Pixar na absolutním vrcholu. Je to třešinka na dortu, pro který si ten podvraťák branže došel po vzoru Rockyho. Asociální géniové, co se snaží pod různými šéfy prodat matematiku jako cool nástroj skrz renderovací programy, vizuální efekty, animované kraťasy a další “zabíjení času”, jak to svého času nazval nejslavnější z majitelů, Steve Jobs. Jejich sen o celovečeráku zná málokdo, jeho naplnění v roce 1995 si však pamatují všichni. Toy Story - Příběh hraček byl přeludem, který pomalu, ale jistě otočil hollywoodským kormidlem jako žádná jiná z revolucí posledních padesáti let. Tvář animovaných filmů se od základu proměnila, a kdo chvíli stál, zůstal stát opodál.
Keep reading with a 7-day free trial
Subscribe to Hollywood 101 to keep reading this post and get 7 days of free access to the full post archives.