Nicolas Cage a nesnesitelná tíha obrovského dluhu

Jak si jeden z nejslavnějších herců své generace “zničil” kariéru, aby zachránil sám sebe.

Na úvod tohoto tématu bych si dovolil odbočil od byznysu. Cage mám jako herce moc rád, jakkoliv podle mnohých hrát neumí a jen se legračně pitvoří a v emočním vypětím řve z plných plic. Že to prý není herectví a nikdy nebylo. Že nebýt z Coppolovic rodiny, tak by se do velkého Hollywoodu nikdy nedostal a že má jedinou polohu a to je více či méně maskovaný mašíbl ze Zběsilosti v srdci. Tenhle newsletter není o filmové kritice, takže se s žádným z nefanoušků nebudu hádat o Cageově rozsahu, jakkoliv je složité vysledovat, kdy do svých rolí začal oné “zběsilosti” přidávat snad až příliš. Je to ten okamžik, kdy v Tváří v tvář (1998) popadne sboristku za zadek a začne se šklebit do kamery? Nebo kompletní Polibek upíra (1987), kde hraje jako utržený ze řetězu těsně po dvou skvělých filmech (Pod vlivem úplňku, Potíže s Arizonou)?

 Odpověď nenajdete, protože Nicolas Cage je jedna velká záhada. I ve Skále nebo Con Airu má emoční exploze, ve kterých je pro někoho extrémně roztomilý, pro jiného vyloženě otravný. Berte, nebo nechte být. Jeho blockbusterové období let 1996-2009 ho katapultovalo na vrchol. Herec, který zvládnul sebevědomě zahrát akčního hrdinu, ale i náročnější party v Adaptaci, Panu rosničkovi, 8 MM nebo Scorseseho Počítání mrtvých, se ještě stihnul chytit povedených Lovců pokladů od Jerryho Bruckheimera, ale od roku 2010 to s ním šlo rychle z kopce. A rozhodně za to nemohl jen remake Wicker Mana (u nás jako Rituál), kde Cage chodí kolem, mlátí do obličeje členky kultu a nakonec skončí s obličejem posetým včelami, což byl moment, který se okamžitě stal ikonickým gifem a jedním z “vrcholů” hercovy kariéry.

Cage se ještě objevil v povedeném Proroctví (velmi neáčkové sci-fi od Alexe Proyase, jeden z těch dobře utajovaných klenotů žánrové kinematografie) a Bruckheimer ho obsadil do Čarodějova učně nebo jako mluvícího krtka v G-Force, ale Cageova hvězda začala pohasínat a herec se nečekaně objevoval v béčkových až céčkových projektech nevalné kvality. Jeho ochota přijímat bizarní role byla tak bezbřehá, že o tom College Humor (nedávno přejmenovaný na Dropout) natočil velmi výmluvný skeč, v němž je Cageův agent zoufalý z toho, na co všechno je herec ochoten kývnout.