Netflix: Bude to letos stačit, myslíš?

První zkazky o nabitém roce 2025 slibují fanouškům značky opravdové žně. Na co se můžete těšit?

Nikdo už nedokáže spočítat, kolik toho Netflix vlastně každoročně nabídne. Jistě, lze spočítat počet filmů a seriálů v každém národním katalogu (u nás je to na 7000 titulů plus mínus), lze se snad i dopočítat anglicky mluvených Originals, které Netflix rok co rok vyprodukuje - loni jich bylo šest desítek, což je víc než v případě jakéhokoliv konkurenčního hollywoodského studia. Jenže pak je tu ještě spousta dalšího obsahu, kterým nás platforma co týden, resp. co den zavlažuje, abychom už nikdy nikam jinam neodešli.

Netflix si před pár týdny udělal vlastní con, kam pozval hvězdy i hvězdičky, trochu po vzoru disneyovského D23. A pak vydal teaser video You’re Not Ready, Next on Netflix 2025, v němž protagonistka prochází od jednoho seriálu/filmu k druhému, aby navnadila na letošní nabídku. Velmi hezky zvládnutý marketing, který má za úkol vypíchnout to nejdůležitější. Za chvilku se k tomu dostaneme.

Netflix má už poměrně dlouho nového šéfa přes filmy, Dana Lina, který se zodpovídá vrchní obsahové ředitelce Bele Bajaria. Letošní line-up ovšem částečně lepí hříchy minulosti, takže to otáčení kormidla směrem ke skromnějším rozpočtům, čitelnějším žánrovkám a bůhví čemu ještě, chvilku potrvá. Zásadní zprávou je, že Netflix za “obsah” utratí opět 18 miliard dolarů, což je ve srovnání se zbytkem Hollywoodu naprosto absurdní číslo, nicméně v kontextu inflace naznačuje jisté zpomalení. Na druhou stranu to vůbec nepoznáme, protože Netflix ve výsledném mixu víc sází na sporty, eventy, true crime dokumenty, seriálové sezóny s menším počtem epizod, ale i cenově úspornější evropské a asijské produkce.

Nedělal jsem si legraci, když jsem říkal, že nemáme šanci se dopočítat celkového počtu filmů, seriálů, dokumentů, sportovních přenosů a všeho mezi tím. Neuplyne týden, aby Netflix nepředstavil nějakou novou iniciativu, line-up japonských, čínských nebo severokorejských filmů a seriálů, které jdou nad rámec toho, co bylo představeno v rámci dosavadních Originals. Je nadlidský úkol to nejen nakoukat, ale i se v tom vyznat. A to je trochu záměr. Paralýza volbou znamená, že často odcházíte nejen neuspokojeni, ale také s pocitem, že se musíte vrátit, abyste si se všemi těmi resty vyřídili účty.

A to jsem ani nezmínil soutěžní show, reality experimenty, nejrůznější eventové filmy, ať už jde o romantiky na Valentýna, rodinnou pohodu na Vánoce, nebo last-minute premiéry festivalových akvizic. Plus samozřejmě stovky titulů z katalogů národních kinematografií či studiové ležáky, co najdou na Netflixu druhou mízu. Ať mi vážně nikdo neříká, že se tam nemá na co koukat.

Netflix letos oficiálně přestává reportovat přírůstky či úbytky předplatitelů, takže po dalších vlnách zdražení vlastně nezjistíme, jestli už někoho přestalo bavit čekání na další Stranger Things nebo Wednesday. Pro Netflix je to ideální situace, protože letos ho rozhodně nikdo nemůže obvinit ze ztráty streamovacího trůnu, protože veškerá konkurence je nikoliv za jednou či dvěma, ale spíše devatero zatáčkami. Hlavními taháky na nové či stávající předplatitele budou seriály, takže zmíněné video je jich plné. Nové sezóny osvědčených trháků přichází, ať už půjde o zmíněné Stranger Things a Wednesday, ale i další díly Emily in Paris, Squid Game nebo Ginny & Georgia. Celovečeráky, jak už je obvyklé, budou trochu ve stínu seriálových značek. Tam hrají prim katalogovky, a když už občas něco uteče, jsou to kromě AAA titulů často překvápka typu Carry-On.

To ovšem neznamená, že se není na co těšit. Z nejrůznějších zdrojů jsem vytahal následující Originals, v nichž tedy chybí těch 5 jihokorejských, čínských, japonských, francouzských, německých a španělských žánrovek plus tři animáky a tucet vánočních romantických dojáků: