Ekonomika zábavních parků

Proč by mělo mít každé filmové studio svůj zábavní park s atrakcemi a jak na to Disney před lety vyzrál?

Trochu jsem tohle téma odsouval, i když bylo nabíledni, kdykoliv Disney zveřejnil čtvrtletní výsledky. Ono se o zábavních parcích často mluví jen mezi řádky jako o dojné krávě, ekonomickém zázraku, který drží některá hollywoodská studia finančně nad vodou, ale přitom jde o neskutečně širokou problematiku, o níž jsou popsány tlusté knížky, natočeny desítky podcastů, sesmoleny stovky newsletterů. Je to celé jedno odvětví současného kapitalismu a vést zábavní park (jinak než ve videohře, to jsem v jedenácti zvládal taky!) je jako šéfovat letišti… spousta lidí, spousta techniky, neustále se něco sype nebo je někomu špatně, tu a tam dojde k vážné nehodě, ale jinak to všechny baví a jsou ochotní za to dávat obrovské peníze, protože to nikde jinde nenajdou.

Disneyland známe všichni, je to pojem a nejnavštěvovanější zábavní park na planetě. Skutečně existují desítky webů, které se detailně zabývají všemi jeho aspekty, takže tu nebudu znovu vymýšlet kolo, popisovat sáhodlouhé historie a sypat z rukávu historky o tom, jak vypadá nábor na zaměstnance, který má za úkol chodit celý den po parku v třicetistupňových vedrech v obrovském kostýmu, aniž by kdykoliv vypadnul z role. To všechno už jsme tu měli… stejně jako tisíce historek od těch samých zaměstnanců, jež občas zcela záměrně mimo zraky návštěvníků z role vypadli, ale tady už by končila dětská zábava, jestli mi tedy rozumíte.

My jsme tu kvůli byznysu a úloze zábavních parků v celkovém fungování studií. Pro kontext se nicméně sluší připomenout, jak to všechno před sedmdesáti lety začalo.

Walt Disney osobně měl v hlavě nápad na takový zábavní park už od konce čtyřicátých let. Tehdy se ještě mluvil o Mickey Mouse parku. Inspirací mu byly četné žádosti od lidí, kteří by chtěli navštívit jeho studio. Jenže Walt si dobře uvědomoval, že “rušit” animátory od práce se nesluší a pro laika vlastně v samotném studiu za plného běhu není nic moc k vidění (tehdy Disney nevyráběl žádnou hranou tvorbu). Na krátkou exkurzi by to však vydalo a zbytek času by dospělí i děti mohli strávit v přilehlém parku o rozloze několika fotbalových hřišť, kde by bylo několik atrakcí, slavných postaviček a sem tam prolézačka.

Walt rychle pochopil, že mu tři fotbalová hřiště stačit nebudou a v nedalekém Anaheimu koupil dvacetkrát větší plochu. Objel nejznámější zábavní parky v USA i v Evropě a jeho vize začala dostávat konkrétní obrysy. Nechtěl tradiční “amusement park”, kde jsou kolotoče, ruská kola, horské dráhy a mezi nimi nejrůznější tahače peněz - podvodné automaty, vrchcáby a zahnuté vzduchovky. Disneyland měl reprezentovat to nejlepší z jeho filmového studia. Vše tedy muselo být pod jeho kontrolou a vypiplané do posledního detailu.